Utilitarismus

Etickř stanovisko, zalez ejýcý ve snaze odvodit ves kerř lidskř jednaný a veskerř
mravný hodnoty a kategorie z prostř uzitecnosti cehokoli pro lidskř
individuum. Utilitaristicka moralka predstavuje teorii, jez umoz n uje urcit
takovř techniky, kterř vedou k zajis tený maximalnýho blaha pro jednotlivce.

Usudek

V tradicný logice vy raz pro takovř spojený soudu, v nemz posledný soud
odvozujeme ze souboru predchazejýcých (premis).
Usudek bezprostr edný
V tradicný logice Čsudek, v nemz zaver bezprostredne jen z jednř premisy.
Nalezý sem kontrapozice, Čsudky podle logickřho ctverce aj.Od
bezprostrednýho Čsudku se lisý zprostredkovanř Čsudky, kterř majý alespon dve
premisy. Moderný logika vs ak tento pojem nepouzýva.

Ucelnost

Stranka a projev sloz itřho prýcinnřho vztahu a zakonitřho vy voje organickřho
sveta, spolecensky ch systřmu, cinnosti cloveka apod.
Universalia
Termýn stredovekř filozofie k oznacený idejý, obecny ch vy razu ci pojmu.
Kategorie definovanř Aristotelem. Spor o universalie postavil proti sobe
stoupence nominalismu, pro nez obecny m pojmum neodpovýda z adna
skutecnost, a stoupence realismu, navazujýcý na platonskř tradice, který naopak
tvrdili, z e obecniny majý realnou existenci.