Pacifismus

Liberalný mýrovř hnutý, kterř za nejdulez itejsý prostredek proti valce povaz uje
odsouzený jejýho nelidskřho, nemoralnýho charakteru.
Pamš–
Schopnost subjektu zachovat si vy sledky svřho vzajemnřho pusobený se
svetem, ktera umoz n uje reprodukovat, vybavit si drýve osvojeny poznatek nebo
zkus enost. Pro zapamatovaný je dulez ita jak struktura vzpomýnky, tak moz nost
oprýt ji o spolecenskř kategorie, kterř cvicený pameti usnadn ujý.

Osobnost

Osobnost jako individuum, clovek v neopakovatelnř jednote svy ch schopnostý
rozumu, citu a vule a neopakovatelny ch spolec ensky ch vztahu a postavený.

Osvýcenstvý
Myslenkovy proud, ktery se s ýril v Evrope XVIII. stoletý. V Anglii od Newtona
a Locka po Huma, ve Francii od Montesquieua a Voltaira po skupinu
Encyklopedistu. Osvýcenci predstavujý výtezstvý rozumu, vracejý cloveku
svobodu vlastnýho Čsudku a stanoviska i zaujýmaný kritickřho postoje.

Optimismus a pesimismus

Vy razy oznacujýcý dva protikladnř postoje cloveka k nejakř udalosti nebo
k jejich souhrnu, k vlastnýmu z ivotu atd. Optimismus predstavuje obecne snahu
brat veci z lepsý stranky a duverovat v budoucnost, pesimismus znamena
opacnř stanovisko.
Organisticka teorie spolecnosti
Jeden ze smeru naturalistickř sociologie, ktery vychazý z teze, z e spolecnost je
analogiý biologickřho organismu. Na zaklade třto analogie vyklada a
vysvetluje vsechny socialný jevy a procesy.

Opak, opacny

Termýn se v logice pouzýva jak o pojmech, kterř vyjadrujý nejcasteji kvalitu,
tak takř o vy rocých. V prvným prýpade oznacuje pojmy, kterř v třz e oblasti
predstavujý maximalný krajnosti buŘ kvantitativný nebo kvalitativný.. Jako
opacnř se takř oznacujý dva vy roky, kterř nemohou by t zaroven pravdivř (ale
mohou by t zaroven nepravdivř).
Operacionalismus
Novopozitivistickř ucený, podle nehoz se pravdivost poznatku urcuje popisem
experimentalných a mericých operacý, uzity ch v procesu poznaný. Operacný
vy znam termýnu je pritom dan sřmanticky mi pravidly, zatýmco operacný smysl
soudu, vytvoreny ch kombinacý termýnu sřmanticky definovany ch, se proveruje
na jejich zpusobilosti by t ůpokynem k urcitř operaciň .

o

Onticky
Heideggruv termýn, zahrnujýcý vse, co nalezý k jsoucnu jako k jsoucnu, na
rozdýl od vy razu ůontologicky ň , jýmz se vyjadruje vztah k podstate jsoucna,
k jejo ůbytýn .
Ontologie
Nauka o bytý, o tom, co existuje, oblast zkoumaný starř filozofie. Ontologie
v tomto smyslu je takř nazy vana metafyzikou. problřm ontologie vystupuje ve
filozofii do popredý v souvislosti s vydelovaným specialných ved z filozofie a
se zkoumaným procesu poznaný ž gnozeologie.

Okkasionalismus

Smer ve francouzskřm a holandskřm mys lený XVII. a pocatku XVIII. stoletý,
ktery navazuje na zakladný problřm Descartova dualismu, totiz na problřm
vzajemnřho spojený a pusobený obou substancý. Protoz e predpokladana
samostatnost substancý vylucuje moz nost jejich prýmřho vzajemnřho pusobený,
hleda se vy chodisko u boha. Okkasionalistř vylucujý kauzalný spojený mezi
hmotny mi a dusevnými jevy. Jedine buh je prýcinou cehokoli.

Odcizený

Zkomplikovaný a osamostatnený spolecensky ch vztahu a spolecenskřho
procesu vuci individualnýmu jednaný lidý, nezvladnutelnost, nepruhlednost a
cloveku nepratelsky raz jeho vlastných spolecensky ch vy tvoru, kterř si cloveka
podrizujý jako slepa a nepratelska, samostatna a cizý sýla. Nastava jakřsi
socialný rozdvojený cloveka, kterřmu se jeho materialný a takř duchovný
vy tvory prestavajý jevit jako vy tvory vlastný spolecenskř cinnosti a naby vajý
podoby neceho, co je lidem vnejsý a cizý.

o

Objekt a subjekt
Dialekticky spjatř filozofickř kategorie. Subjekt se puvodne chapal jako nositel
urcity ch vlastnostý, stavu a cinnostý a v tomto smyslu byl totozny s pojmem
substance. Pocýnaje Descartem dochazý ke zlids tený třto kategorie, kterou se
zacýna oznacovat individualný vedomý. Objektem pak bylo vsechno to, co se
nachazelo mimo subjekt.
Obyvatelstvo
Souhrn lidý oby vajýcých urcitř Čzemý, stat. Populace je konkrřtný historickou
jednotou spolecenskřho a biologickřho. Obyvatelstvo urcitř zeme z ije
v ruzny ch spolecensky ch, vy robných a socialných vztazých a soucasne takř
v urcity ch prýrodne biologicky a fyziologicky podmýneny ch vztazých v procesu
rozmnozovaný rodu.

Novoplatonismus

Pozdne anticky filozoficky smer zaverecnř faze antickř spolecnosti. Byl
vy razem rozpadu anticky ch teoreticky ch tradic, kterř se tu spojovaly
s vy chodnými naboz ensky mi vlivy, podlřhaly jim, prosycujýce se povercivostý a
fantastikou.

Novokantovstvý

Nejvlivnejsý, vnitrne znacne diferencovany proud filozofie prelomu XIX. a
XX. stoletý v Nemecku, ktery se pozdeji rozs ýril i ve Francii, Rusku, Anglii a
jiny ch evropsky ch zemých. Jeho vznik Čzce souvisý s tzv. ůobnovouň filozofie v
50. letech a s kritikou povrchnýho materialismu B¨ chnera, Moleschota a Vogta,
proti jejichz nazorum bylo uzito stejny ch argumentu, jakř uplatnil Kant
v Kritice nazýravřho materialismu Helvetiova a Holbachova.

Noumen
Pojem, ktery m se ve filozofii oznacovalo to, co bylo povazovano za poznatelnř
pouze rozumem.
Novohegelovstvý
Vlivna filozoficka tendence, ktera obnovuje zajem o Hegelovu filozofii v druhř
polovine XIX. stoletý v Anglii, nasledne pak v Italii, Nemecku a Francii.
Novohegelovstvý predstavovalo znacne volnř oznacený rozdýlny ch
diferencovany ch filozoficky ch smeru, spjaty ch spolecny m odkazem na
Hegela, ovsem ruzne interpretovanřho.

Norma esteticka

Pravidlo urcujýcý v danř dobe esteticky vztah spolecnosti k realite.Je produktem
celř rady okolnostý a ustavuje se spontanne v urcity ch spolecensky ch
kolektivech na zaklade jejich z ivotných zkus enostý, cýlu a podmýnek.

Nominalismus a realismus

Termýny oznacujýcý dve zakladný stanoviska stredoveky ch teologu a filozofu pri
resený otazky zpusobu existence obecny ch pojmu, tzv. universaliý.
Norma
Norma je urcitř pravidlo jednaný lidý, kterř ma zavazny charakter. Moralný
norma je zavaznř pravidlo lidskřho chovaný s eticky m obsahem, danř beze
vsech prostredku moci a prava prosty m ustaleným a tradicý lidskřho chovaný a
vzajemny ch mravných Čsudku.

Nicota

Ontologicka kategorie, kterou vs ichni existencialistř povaz ujý za zaklad logickř
negace a ktera pres rozlicna pojetý existence u jednotlivy ch existencialistu vzdy
s pojetým existence bezprostredne souvisý.
Nihilismus
Termýn, jýmz dnes by va oznacovan absolutne negativný, odmýtavy postoj
k ruzny m strankam spolecnosti a kultury, zejmřna pokud nený spjat
s pozitivnými idealy. Poprvř jej pouz il nemecky filozof Jacobi, ktery nazval
filozoficky m nihilismem poprený realnosti vnejsýho sveta.

Negace negace

Jeden ze zakladných zakonu dialektiky, formulovany puvodne Hegelem.
Termýn negace je zde pouzývan pro charakteristiku urcity ch momentu vy voje,
urcity ch podmýnek kvalitativných zmen vecý. Dialekticka negace predstavuje
soucasne zachovaný i zrusený urcity ch stranek vyvýjejýcýho se jevu.
Neorealismus
Filozofickř hnutý, vznikajýcý zacatkem tohoto stoletý v Anglii a USA jako
reakce na s ýrýcý se vliv idealistickř metafyziky, kterř zdurazn ovalo objektivný,
na lidskřm vedomý nezavislou existenci sveta.

Naturfilozofie

Zpravidla se jým oznacuje nemecka spekulativný prýrodný filozofie konce
XVIII. a poc atku XIX. stoletý, ktera hledala dynamiku vyvýjejýcý se prýrody a
pomahala tak v prechodu od osvýcenskřho mechanicismu k dialektice.
Nazýraný
(Intuice) Ve filozofii bylo proklamovano ruzny mi iracionalisticky mi,
mysticky mi a filozoficko-naboz ensky mi smery. Intuicý je zde mýnena
schopnost bezprostrednýho postizený pravdy a zýskavaný poznatku bez logickř
Čvahy a analy zy, nezavisle na zkus enosti.

Narod
Historicky vzniklř pevnř spolecenstvý lidý vyznacujýcý se spolecny mi
dejinny mi osudy, pospolitistý ekonomickřho z ivota, specifickou kulturou,
jazykem, psychicky mi rysy a vedomým vlastný existence jako naroda.
Nativismus
Nazev pro ucený, kterř povaz uje urcitř predstavy ci pojmy za vrozenř.
Naturalismus
Filozoficky smer povaz ujýcý prýrodu za jedinř jsoucno, jehoz odvozenou
soucastý jsou i jevy duchovný povahy a predevsým clovek se svy mi vlastnostmi
a schopnostmi.

N

Nabozenstvý
Vseobecna teorie konkrřtnýho sveta výry, jeho encyklopedickř kompendium,
jeho logika v popula rný forme, jeho moralný sankce, jeho povsechny duvod
Čtechy a ospravedlnený.
Nacionalismus
Jeden z principu ideologie a politiky, projevujýcý se v ideých narodný
vy jimecnosti, hlasaný neduvery a nepratelstvý k jiny m narodum.

m

Motiv
Uvedomely podnet, podmin ujýcý a vyvolavajýcý cinnost cloveka zamerenou na
uspokojený nejakř materialný nebo kulturný potreby. Motiv jednaný cloveka
vznika prave na zaklade existence urcity ch potreb cloveka a je jejich výce ci
mřne adekvatným vy razem.
Mytologie
Bajeslový. Ucený o my tech, vy klad my tu. Týmto termýnem se rozumý soubor
skloubeny ch a na sebe navazujýcých my tu jistřho etnickřho celku v jistř
relativne uzavrenř epos e.

m

Monismus
Prenesene filozoficky smer vychazejýcý pri vysvetlovaný sveta z jedinřho
principu, zakladu, latky, v protikladu k dualismu a pluralismu, uznavajýcým
výce takovy ch principu a latek. Monismus se tak ty ka ontologickř stranky
filozoficky ch smeru.
Moralka
Schopnost lidskřho jedince rýdit se ve vsech Čkonech tzv. svedomým, tj.
posuzovaným ves kery ch lidsky ch zalez itostý z hlediska rozeznavaný dobra a zla.
V s irsým slova smyslu souhrn onech pravidel vzajemnřho chovaný, povazovany
v tom kterřm prostredý a dobe samotnou silou tradice a spolecenskř konvence
za zavazujýcý individualný svedomý kazdřho jedince.

Monada

Termýn oznacujýcý ve filozofii nejprostsý, nedelitelnou jednotku sveta. Zavedl
jej do filozofie G. Bruno, jehoz monady jsou soucasne telesny mi i duchovnými,
hmotny mi i formalnými minimy sveta. Pojem monady se stal i Čstredným
pojmem Leibnizovy dialektickř koncepce sveta.

Modalita

Charakteristika soudu co do sýly tvrzený v nem vyslovenřho, soud muz e by t
nutny , mozny , nahodny apod.
Modelovaný
Reprodukce vlastnostý studovanřho objektu na nalogickřm objektu sestrojenřm
podle urcity ch pravidel. Tento analogicky objekt se nazy va modelem.