Averroismus
Protischolasticky proud stredovekř evropskř filozofie, rozvýjejýcý radikalný
prvky aristotelismu a arabskř filozofie, zvlas te filozofie Ibn Rus da, latinsky
zvanřho Averroes.
Axiologie
Nauka o hodnota ch a hodnocený.

Ateismus
Uvedomelř odmýtaný jakřkoli výry v jinosvetskř a nadprirozenř sýly.
Atribut
Termýn znamenajýcý trvalou, podstatnou, neodmyslitelnou vlastnost nejakř veci
na rozdýl od vlastnosti nahodilř. Toto rozlisený pochazý od Aristotela.
Autenticita
Termýn, ktery ma specificky vy raz ve filozofii existencialismu, kde se ho
pouzýva k odlisený ůvlastnýhoň lidskřho bytý od bytý ůnevlastnýhoň .

Artefakt
Oznacený predmetu, ktery byl vyroben clovekem, na rozdýl od predmetu a jevu
prýrodných.
Asociace
Vztah mezi jednotlivy mi dusevnými jevy, v nemz jeden jev vyvolava za
urcity ch okolnostý jev jiny , s ným souvisejýcý.
Asociacionismus
Nazor, ktery predpoklada, z e vsechny jevy dusevnýho z ivota vznikajý
bezdecny m spojovaným, sdruzovaným zakladných prvku vedomý a domnýva se,
ze pomocý zakonu tohoto sdruzovaný lze vyloz it vsechny psychickř procesy.
Ataraxie
Pojem staroreckř etiky, ktery m byl oznacovan stav nerusenřho dusevnýho
klidu.

Aporie
Termýn oznacujýcý sloz ity nebo neres itelny problřm, oznacený
neprekonatelny ch rozporu.
Aposteriori
Nekterý filozofovř tak oznacujý poznaný pochazejýcý ze zkus enosti.
Apriori
V teorii poznaný je tak oznacovano to, co je v poznaný predem, pred zkus enostý
a na ves kerř zkus enosti nezavislř, co vychazý z rozumovř Čvahy samř.

Antropomorfismus
Promýtaný cloveka, jeho vlastnostý a schopnostý do mimolidskř skutecnosti,
snaha pripisovat svetu, prýrodným i spolecensky m jevum lidskř znaky.
Tendence vykladat skutec nost analogiý s clovekem a jeho jednaným.
Apercepce
Termýn poprvř pouz ity Leibnizem. Oproti percepci (vnýmaný) znamena
apercepce vnýmaný Čcelove zamerenř.

Antropogeneze
Proces vzniku a vy voje cloveka. Toto ucený zaloz il Darwin. Na zaklade
srovnavacý anatomie, embryologie a paleontologie byla zduvodn ovana
geneticka prýbuznost cloveka a z ivocichu.
Antropologismus
Tendence ve filozofii, ktera chape filozofii jako ůfilozofii clovekaň a podtrhuje
tým, z e zakladným objektem i subjektem filozofie je clovek.

Analogie
Ustanovený podobnosti, stejnorodosti, stejnosti nektery ch stranek, vlastnostý a
vztahu mezi netotozny mi objekty.
Analy za a synteza
Analy za ž rozklad, syntřza ž sjednocený. Analy za je operace, pri kterř se
nejaky predmet nebo jev myslenkove rozklada na svř zakladný prvky. Syntřza
je proces opacny .
PDF byl vytvoren zkusebný verzý FinePrint pdfFactory
Antropocentrismus
Obecne vzato nazor, ktery prideluje Čstredný postavený ve svete cloveku, klade
do popredý hledisko cloveka a prohlas uje cloveka za nejvyssý skutecnost a
hodnotu. V dejinach filozofie byl chapan rozmanite a naby val ruzny ch
vy znamu.

Agnosticismus
Stanovisko nepoznatelnosti v gnozeologii, nazor, ktery popýra moz nost poznaný
podstaty sveta a vyhrazuje poznaný pouze zkus enost.
Altruismus
Comtem zavedenř a v pozitivistickř filozofii uzývanř oznacený pro nezis tnou
přci o blaho jiny ch lidý, prýpadne prýmo obetovaný vlastných zajmu zajmum
jiny ch lidý.
Amoralismus
Prakticky z ivotný postoj nerespektujýcý oficialný moralku, ale i elementa rný
mravný prýkazy lidskřho souz itý.

Abstrakce

Je jednou z forem pojmotvornřho procesu. Týmto pojmem oznacujeme
myslenkovy proces, v nemz pri zobrazovaný objektu odhlýzýme od nektery ch
vlastnostý a vztahu predmetu a ostatný fixujeme.
Absurdita
Co odporuje logicky m zakonum, co je kontradiktorickř, vnitrne rozpornř.
Adekvatný
Odpovýdajýcý, rovny , ekvivalentný. Adekvatný systřm je takovy systřm, ktery
pravdive a Čplne odpovýda svřmu predmetu, originalu.

A

Absolutný a relativný
Filozofickř kategorie. Absolutný znamena nepodmýneny , nezavisly , bez vztahu
k necemu, existujýcý sam pro sebe. Relativný vyjadruje opak ž podmýnenost,
zavislost, souvislost s ostatnými predmety, vecmi, jevy, systřmy.
Absolutno
Pojem oznacujýcý ve filozofii bytý, kterř je podstatou vs eho, je nepodmýnenř,
sobestacnř, neomezenř, dokonalř, existuje samo sebou a je prýcinou vseho
ostatnýho.

Tabula rasa (lat.) ž cista, nepopsana tabule. Stoikovř a pozdeji senzualistř tak charakterizovali
dus i cloveka pri jeho narozený. Samo srovnaný dus e s cistou tabulý
pochazý od recky ch filozofu.
Terminus (lat.) ž mez, hranice, termýn.
Terminus a quo (lat.) ž vy chozý bod.
Tercium comparationis (lat.) ž ůtretý clen srovnanýn , vlastnost, v nýz se shodujý dve
srovnavanř veci.

Reservatio mentalis (lat.) ž mys lena vy hrada. Vy hrada, kterou v duchu ciný ten, kdo vystupuje
s nejaky m verejny m projevem, a ktera jej podle jeho nazoru zbavuje
zavazku vyply vajýcýho z tohoto projevu.
Sacrificium intellectus (lat.) ž ůobetovaný rozumuň ., zreknutý se vlastnýho mys lený.
Salus populi suprema (lat.) ž Blaho lidu je nejvyssý zakon. Vy rok Ciceronuv.
Sic et non (lat.) ž Ano a ne. Nazev Abřlardovy prace, v nýz byly poloz eny zaklady
scholastickř metode resenř problřmu stretavaným protikladny ch
hledisek, zkoumaným vs ech pro a proti.
Species (lat.) ž druh, v logice a biologii oznacuje podtrýdu trýdy nazy vanř rodem.
Spiritus (lat.) ž duch.
Struggle of existence (angl.) ž boj o existenci.
Struggle of life (angl.) ž boj o z ivot.
Sui generis (lat.) ž ůsvřho roduň , svřrazny .

sylogismu pokladame vety obsahujýcý ctyri termýny.K třto chybe
dochazý proto, z e ignorujeme dvojznacnost nekterřho termýnu.
Qui nimium probat, nihil probat (lat.) ž Ten, kdo dokazuje prýlis mnoho, nedokazuje nic.
Quod erat demonstrandum (c asta zkratka Q.E.D.) (lat.) ž Coz bylo treba dokazat.
Ratio (lat.) ž rozum, duvod.
Reductio ad absurdum (lat.) ž dovedený do absurda.
Res cogitans, res extensa (lat.) ž myslýcý vec, rozprostranena vec. Termýny Descartovy
filozofie oznacujýcý duchovný a materialný substance.

Petitio principii (lat.) ž ůpredjýmaný zakladuň . Logicka chyba v dukazu zalez ejýcý v tom, z e se
vyvozuje zaver na zaklade predpokladu, ktery ma by t sam dokazan.
Philosophia prima (lat.) ž prvný filozosie. Aristoteles tak nazy val metafyziku.
Post hoc ergo propter hoc (lat.) ž po, a tedy v dusledku. Chybnř ztotoz n ovaný casovř
naslednosti dvou jevu s kauzalný souvislostý mezi nimi.
Pro et contra (lat.) ž pro a proti.
Profession de foi (franc.) ž vyznaný výry, vyznaný vlastných nazoru.
Quaternio terminorum (lat.) ž ctverice termýnu. Logicka chyba zalez ejýcý v tom, z e za premisy