Logicismus

Jeden z hlavných smeru v teorii zakladu matematiky. Logicismus usiluje o
redukci celř matematiky na logiku. Autorem třto ideje je Leibniz.
Logicke a historicke
Filozofickř kategorie, charakterizujýcý dulez itř zvlas tnosti procesu vy voje,
jakoz i vztah mezi logicky m vy vojem mys lený a historiý predmetu. Dejiny
vyjadrujý realny proces vzniku a utvarený danřho objektu, logika pak vzajemny
vztah, zakonitř souvislosti a vzajemnř pusobený.
Logicky pravdive vy roky
Vy razy logicky ch kalkulu pravdivř pri vsech mozny ch pravdivostných
hodnotach svy ch promenny ch, popr. vy roky, jez z techto vy razu vzniknou pri
konkrřtným udelený hodnot.

L

Latka a tvar
Ustredný pojmy Aristotelovy filozofie, jejichz pomocý mely by t res eny zakladný
problřmy reckř filozofie: podstata jsoucna, vztah bytý a dený, promenlivřho a
nemennřho, moznřho a skutecnřho, jedinecnřho a obecnřho.
Lid
V nejbez nejsým slova smyslu obyvatelstvo statu, zeme, v prýsne vedeckřm
slova smyslu historicka a promenliva kategorie, jejýz urcený zalezý na
konkrřtným stupni vy voje urcitř formace.

Kvantita

Druha (vedle kvality) a rovnez bezprostredný urcitost veci, pomocý nýz lze vec
realne ci myslenkove rozdelit na casti a podat jejý mnohostný charakteristiku.
Kvietismus
Pasivný vztah k zivotu, zreknutý se Čsilý o jeho premenu, rezignace na vlastný
sýly. By va dusledkem fatalismu.
Kybernetika
Veda o procesech rýzený ve sloz ity ch systřmech, zalozena na matematice a
logice a na pouz itý vy pocetných stroju. Zakladný mys lenky kybernetiky byly
zformulovany v r. 1948 N. Wienerem.

Kultura

V nejs irsým smyslu obsahuje tento pojem vs echno, co je na rozdýl od prýrody
vy sledkem cinnosti cloveka. Z metodicky ch a klasifikacných duvodu lze
kulturu rozdelit na dve zakladný casti: kulturu materialný a kulturu duchovný.
Kvalita
Zakladný a bezprostredný podstatna urcenost jevu, predmetu, procesu atd., ktera
je dana relativne stabilný vnitrný strukturou, vnitrný organizacý a formou pohybu
hmoty, tedy vnitrnými souvislostmi a vztahy mezi jednotlivy mi castmi danřho
jevu jako celku.

Kruh v dukazu

Logicka chyba, ktera zalezý v tom, z e jako argumentu dukazu je pouz ito
tvrzený, jez bylo dokazano pomocý dokazovanř teze.
Kr es– anstvý
Jedno ze trý nejrozs ýrenejsých a nejvlivnejsých svetovy ch naboz enstvý (vedle
buddhismu a islamu). Zakladem kresÚanskř výry je ucený o Jez ýs i Kristu, synu
bozým, kterřho buh-otec poslal na tento svet, aby vykoupil lidstvo z vecnřho
zatracený a ukazal mu cestu ke spase. Výra v boz stvý a v soucasnř plnř
clovecenstvý Jez ýs e Krista tvorý samu podstatu kresÚanstvý.

Kriticismus

Termýn oznacujýcý predevsým Kantuv kriticky vy klad procesu poznaný a jeho
noetickou kritiku vubec a takovř filozofickř stanovisko, kterř odmýta jak
dogmatickř kladený metafyzicky ch pravd, tak prosty noeticky skepticismus, a
z ada kritickř zkoumaný predpokladu, poznaný, jeho moz nostý, objektivný
platnosti, hranic.
Kriticky realismus
Gnozeologicka teorie, jez uznava objektivný existenci sveta a jejý nezavislost na
lidskřm vedomý, podtrhujýc soucasne subjektivný momenty v nasem poznaný,
znemoz n ujýcý nam bez racionalný, kritickř analy zy zkus enosti postihnout svet
tak, jak ve skutecnosti je. V tomto pojetý je kriticky m realismem prakticky
kazda teorie poznaný s vy jimkou naivnýho realismu.

Konvencioanalismus

Ucený, podle nehoz vedeckř pojmy, hypotřzy a teorie vznikajý na zaklade volnř
dohody.Zakladatelem je francouzsky fyzik H. Poincarř.
Krasno
Abstraktne naukovř vyjadrený pojmu krasa, sekundarný vlastnost jevu, kterř
v okamz iku, kdy jsou vnýmany subjektem, stavajý se esteticky mi objekty a
naby vajý kladnř estetickř hodnoty ci funkce.
Kreacionismus
Naboz ensky vy klad vzniku sveta jako celku tvurcým aktem nadprirozenř
bytosti.
Kriterium pravdy
Prostredky a zpusoby, jimiz lze overovat to, zda soudy, kterř jsou vydavany za
pravdivř nebo mylnř, tuto vlastnost skutecne majý nebo ji postradajý.
Overovaný je moznř: a) prostredky neprekracujýcými oblast teorie, logicky mi
prostredky, b) spolecenskou praxý, c) pozorovaným, mereným.

Konfucianismus

Nejvlivnejsý smer cýnskř filozofie. Za jeho zakladatele je povazovan
Konfucius. Jeho ucený tvorý hlavne etika, teorie vlady. Je to ucený statotvornř,
usilujýcý o sladený zajmu individua a spolecnosti.
Konjunkce
Logicka operace vytvarejýcý ze dvou vy roku slozeny vy rok pomocý logickř
spojky ůaň . Vy sledny slozeny vy rok je pravdivy jen tehdy, kdyz jsou pravdivř
oba jednoduchř vy roky, z nichz se sklada.
Kontemplace
Pozorovaný, zrený, takovy zpusob Čvahy, v nýz prevaz uje nazýravř pohrouzený
do vlastnýho nitra.
Kontrapozice
Logicka operace zalez ejýcý v tom, z e v implikaci vzajemne zamenýme
antecedent a konsekvent a nahradýme je jejich negacemi.Kontrapozice
zachovava pravdivostný hodnotu puvodnýho vy razu.

Kognitivný

Termýn pouzývany k odlisený teoretickřho mys lený od mys lený omocialnýho.
Kondicionalismus
Teorie poznaný, ktera nahrazuje pojem ůprýcinaň pojmem ůpodmýnkaň , resp.
kauzalný vy klad jevu vy kladem jevu z jeho podmýnek.
Konecne a nekonecne
Pojmy vyjadrujýcý jednotu a protikladnost stranek objektivnýho sveta.
Dialektickř pojetý pri analyzovaný nekonecnosti a konecnosti vychazý
predevsým z filozoficky ch mys lenek Demokrita, Epikura, G. Bruna, Hegela a
z konkrřtných ved.

Kauzalita

Kazda teorie kauzality pojednava v podstate o principu kauzality, o
vlastnostech prýcinnřho vztahu, o kauzalných zakonech.
Klasifikace
Zvlas tný prýpad aplikace delený pojmu, je to soubor delený. Klasifikace se
pouzýva v kazdř vede nebo oboru praktickř cinnosti.
Klasifikace všd
Rozdelený ved podle objektivných specificky ch znaku vlastných predmetum
jejich zkoumaný, jejich metodam, stupni obecnosti apod. Prvný klasifikaci ved
provedl Aristoteles.

Kategoricky imperativ

Termýn, jýmz Kant oznacil svou formulaci vseobecne zavaznřho mravnýho
zakona.
Kategorie
Zakladný a nejobecnejsý pojmy filozofie, nekdy takř zakladný pojmy
specialných ved.
Katolicismus
Nejvetsý a nejpropracovanejsý smer kresÚanskřho naboz enstvý. Institucionalne
je zakotven v pevne organizovanř a hierarchickř cýrkvi.

Kapitalismus

Ekonomicky rad, v nemz vy robný prostredky (financný kapital, stroje, tovarny,
energie) patrý do soukromřho vlastnictvý. Obhajci kapitalistickřho systřmu
soudý, z e kapitalismus vytvarý nejlepsý podmýnky pro ekonomicky rozvoj, a to
potud, z e stimuluje produkci stale pusobýcým zakonem nabýdky a poptavky.
Kartezianstvý
V s irokřm slova smyslu nazory R. Descarta i cely smer zapadoevropskřho
filozofickřho mys lený XVII. a XVIII. stoletý, ktery vychazel z Descartovy
filozofie.

Jakakoli zasadnejsý odchylka od oficialný verouky kresÚanskř cýrkve.
V dejinach kresÚanstvý se vyskytovala ruzna kacýrstva ž gnosticismus,
montanismus, arianismus, nestorianismus, a velka rada dalsých.
Kalam
Puvodne slovo bozý, zkoumaný o slovu bozým. Teologicky systřm islamu, ktery
se vytvarel predevsým v zapase s muýtazilou a arabskou filozofiý.
Kalkul
Systřm pravidel operacý se znaky. Rozs iruje moz nosti obsahovřho mys lený pri
resený problřmu a dokazovaný soudu vyjadritelny ch prostredky danřho kalkulu.
Podstatou kalkulu je to, z e prvkum studovanřho obsahu se prirazujý objekty,
s nimiz lze v kalkulu zachazet pouze podle predem stanoveny ch presny ch
pravidel.

K

Kabbala
Puvodne naboz enska tradice, pozdeji nazev z idovskř mystiky, ktera
navazovala na vy chodný gnostickř, novoplatonskř a mystickř systřmy.
Kabbala mela lidovou formu (výra v prýchod mesias e a nastolený spravedlivř
bozý rýs e) a takř formu ucenou, ktera predstavuje sloz ity spekulativný systřm
(obsahuje napr.velmi cennř predstavy o vzniku a slozený vesmýru).
Kacýr stvý (hereze)

Jednotlivec a spolecnost

Resený jejich vztahu na zaklade otazky, ktery faktor z nich je prvotný a proto
klýcem k vy kladu existence druhřho, patrý k antinomiým filozofickřho mys lený.
Judaismus
z idovskř naboz enstvý, kterř vzniklo z pohanskřho polyteismu staroz idovsky ch
kmenu a stava se teprve v VII. stoletý pr. n.l. monoteisticky m naboz enstvým.
Judaismus uznava za jedinou vy lucnou absolutný bytost boha Jahve, verý
v prýchod spasitele, hlasa, z e z idř jsou narodem ůbozý smlouvyň atd.

J

Ja
Dulez ita filozoficka kategorie. leckdy prýmo jako svřbytny princip a
vy chodisko celř filozofickř koncepce, a to zejmřna v systřmech orientovany ch
racionalisticky, spekulativne a iracionalisticky, zatýmco empiricka filozofie se
mu spýs e vyhy ba, popýra jeho substancialný chapaný nebo je poklada jen za
hypotetickřho nositele individualnýho z ivota.
Jedinecne, zvlastný, obecne
Filozofickř kategorie vyjadrujýcý ruznř objektivný vztahy vecý a takř stupne
poznaný techto vztahu.

Intuitivismus

Filozoficky nazor, ve kterřm se pri res ený gnozeologicky ch otazek priklada
zvlas tný role tzv. intuici. Pojem intuice oznacuje bezprostredný poznaný. Intuice
je chapana jako urcita soucast racionalnýho poznavaný sveta. nekdy je takř
nazy vana jako ůracionalný intuiceň .
Invariantnost
Nemennost, stalost, vlastnost jevu zustavat nemenny mi vzhledem k nejaky m
zmenam.
Iracionalismus
Ucený vykladajýcý svet jako rozumem nepochopitelnou skutecnost. I zkus enost
je pokladana za nepostacujýcý pramen poznaný. Predstavuje predevsým
filozofickou opozici proti racionalismu. K hlavným smerum patrý pragmatismus
a existencialismus.
Izomorfismus
Vztah mezi objekty, ktery v nejakřm smyslu ukazuje shodnost jejich struktury.
Je ve filozofii bezprostredne spjat s kategoriemi rozdýlnosti, totoz nosti a
shodnosti atd. Historicky vznikl pri zkoumaný abstraktných algebraicky ch
systřmu (grup, polý a okruhu).

Inteligibilný

Termýn oznacujýcý obvykle ty oblasti jsoucna, o nichz se soudý, z e se mohou
stat predmetem pouze rozumovy ch Čvah.
Intuicionismus
Filozoficky smer, ktery predpoklada, z e intuice je stejne hodnotny zpusob
poznaný jako rozumova cinnost. Intuice je v tomto smyslu prvprada.

Integrace
Spojovaný ruzny ch castý v jednotny celek. Ma znacny vy znam ve Spencerove
filozofii, kde vyjadruje ůscelovaný latky a rozptylovaný pohybuň , jako dulez ity
znak jeho evolucný teorie.
Intelektualismus
Ucený, kterř absolutizuje Člohu rozumu v procesu poznaný, kde rozum je nejen
jediny m kritřriem, ale takř jediny m pramenem. poznaný.Smyslovř poznaný je
podcen ovano.
Inteligence
Spolecenska vrstva, jejýz prýslusnýci si obstaravajý existencný prostredky
takovy m druhem cinnosti, ve kterř hlavný soucast tvorý a pro jehoz vy sledek je
nejpodstatnejsý dusevný prace.

Indukce

Jeden z typu Čsudku a metoda zkoumaný. Je spojena zejmřna s rozmachem
empirickř prýrodovedy. Obvykle rozeznavame indukci Čplnou a neČplnou. Ve
vedeckř indukci prechazýme od tvrzený o casti prvku danř trýdy k tvrzený o celř
trýde. Indukcý jako metodou zkoumaný rozumýme zpusob empirickřho studia
jevu, v jehoz prubehu prechazýme od jednotlivy ch faktu k obecny m tvrzeným.
Institucionalismus
Tendence moderných spolecnostý, ktera spocýva v tom, z e se rýzený a samotna
mravný odpovednost presouva z jedince stale výce na ruznř organizace a
instituce.

Iluzionismus

Idealistickř ucený, podle nehoz svet je pouze nasý predstavou.

Implikace
Logicka operace vytvarejýcý ze dvou vy roku p a q slozeny vy rok pomocý
logickř spojky odpovýdajýcý zhruba spojce ůjestliz eÉ ,pakÉ ň V implikacným
vy roku rozlisujeme antecedent (po ůjestliz eň ) a konsekvent (po ůpakň ).
Imprese
Ve filozofii D. Huma pramen ves kerřho poznaný, vsechny jednoduchř ideje
jsou kopie jednoduchy ch impresý, vsechny slozenř ideje jsou kopie slozeny ch
dojmu.

Ideologie

Soustava nazoru, idejý a teoriý, v nýz spolecenska skupina vyjadruje, uvedomuje
si a oduvodn uje svř ekonomickř a spolec enskř postavený a zajmy.
Idiograficky
Pojem uzývana Windelbandem a Rickertem k oznacený zvlas tný metody
zkoumaný skutecnosti. Novokantovci vychazejý z teze, z e poznaný nený
odrazený skutecnosti, ale tvorený objektu. proto netrýdý vedy podle predmetu
zkoumaný, ale podle metody, jakou poznatky zýskavajý.
Idoly
Termýn, ktery m F. Bacon ve svřm Novřm organonu oznacil prekazky ž klamy,
jez se stavajý do cesty lidskřmu poznaný.

Idealizace

Myslenkovy akt, souvisejýcý s tvorbou nektery ch abstraktných objektu, kterř
nemohou by t vytvoreny v praxi experimentalne. Idealizovanř objekty jsou
urcity mi meznými prýpady realny ch objektu a slouzý jako prostredek jejich
vedeckř analy zy., jako zaklad vypracovaný teorie techto realny ch objektu.
Ideje vrozene
Klýcovy pojem urcitř koncepce puvodu lidskřho poznaný. Nekterř principy
racionalnýho poznaný se vytvarejý nezavisle na zkus enosti, a to na zaklade
predstav nebo pojmu, kterř si prinasý clovek na svet jiz pri zrozený.