Tr ýda

Mnoz ina prvku vycleneny ch podle urcitřho znaku, tento souhrn chapeme jako
celek. Predmety tvorýcý trýdu nazy vame prvky trýdy. Trýdu definujeme temi
vlastnostmi, kterř jsou spolecnř vs em jejým prvkum.
Tr ýda spolecenska
Skupina jedincu, který zaujýmajý stejnř spolecenskř postavený, aniz je to
zakotveno institucionalným zpusobem. Soucasna spolecenska mobilita dovoluje
jednotlivcum relativne snadno prechazet z jednř trýdy do druhř, a to v mýre, jak
se trýdný spolecnost stale výce urcuje vy hradne podle ekonomicky ch kritřriý.

Transcendence

Termýn pro oznacený toho, co je vzhledem k urcitř veci mimo tuto vec samu.
V ciste filozofickřm vy znamu predpoklada transcendence nejakou podstatu
absolutne presahujýcý nebo radikalne odlis nou.
Transcendentalný
Termýn, ktery je opakem empirickřho, znamena podle Kanta to, co je v nasem
objektivným poznaný apriorný a co nas i zkus enost podmin uje. Je nazavislř na
zkus enosti, ale presto je tato zkus enost jedinou legitimný oblastý aplikace.

Totalita konkretný

Zakladný metodologicka princip dialektickřho zkoumaný spolecenskř
skutecnosti. Jeho vy chozý tezý je, z e kazdy jev muz e by t pochopen jako
moment celku.
Totalitarismus
Oznacený pro politickou koncepci, podle kterř jsou lidř podrýzeni nadvlade
socialných nebo politicky ch instancý, autoritarsky m zpusobem kontrolujýcých
osoby a jednaný jednotlivcu podle zasady statnýho zajmu a na Čkor prav
jednotlivcu.

Teologie

Bohoslový, nauka o bohu, jeho vlastnostech a vztazých ke svetu a cloveku.
Teorem
V soudobř formalný logice a matematice kazda veta teorie dokazana
(odvozena) na zaklade aplikace pravidel odvozený na axiomy třto teorie.
Teorie a praxe
Filozoficka kategorie oznacujýcý dusevný a materialný stranku spolec ensko-
historickřho procesu poznaný a pretvarený sveta. Jsou to dva zakladný momenty
jednotnřho, specificky lidskřho odrazu sveta. V obecnřm smyslu se moderný
dialektickř mys lený snazý pojýmat presneji vztahy mezi teoriý a praxý
pripous tejýc, z e kazdy pokrok v oblasti teorie se muz e odrazit v praxi, kdez to
kazdý prekaz ka, ktera se objevý v praxi, vyvola potrebnř Čsilý o teoretickř
zpracovaný.

Teorie

Systřm zobecnenřho poznaný, vysvetlený urcity ch stranek skutecnosti, logicka
konstrukce, jejýz pomocý se ze zakladných principu vyvozujý dusledky. Pojem
teorie se pouzýva v nekolika vy znamech: 1. Teorie jako protiklad praxe. 2.
Teorie jako protiklad hypotetickřho poznaný. 3. Teorie jako protiklad nejakřho
urcitřho poznaný. 4. Teorie jako protiklad zkoumaný detailu v nejakř vede.
Teorie jako systematicky usporadany celek, spocývajýcý na obecny ch
hypotřzach, usilujýcý o vysvetlený nejakřho jevu a aplikovana v oblasti
experimentalných ved, prispýva ke zdokonalovaný vedeckř konstrukce.

Teleologie

Filozofickř ucený o Čc elnosti vsech prýrodných a spolec ensky ch jevu. Z tohoto
hlediska ma nejen clovek, ale vsechny prýrodný jevy nejaky predem dany cýl, ke
kterřmu speje jejich vy voj. Termýnu teleologie po uzývame k oznacený urcitř
teorie a urcitřho filozofickřho principu v nazorech na existenci Čcelnosti.
Teodicea
Ospravedlnený boha. Obvykly nazev naboz ensko-filozofickřho pojednaný,
jejýmz cýlem je vysvetlený rozporu mezi výrou ve vsemohoucýho boha a
existencý zla.

Teismus

Filozoficko-teologicky nazor, vyrustajýcý z predstav monoteisticky ch
naboz enstvý. Buh je interpretovan v objektivne idealistickřm smyslu a podle
toho je takř vysvetlovan vztah boha a sveta. Buh je pojat jako nadprirozena,
absolutný a rozumna bytost, ktera je svetu transcendentný, tj. existuje mimo svet
a nad svetem, a ovs em i pred svetem jako jeho stvoritel.

Tautologie

V logice oznacuje vetu, jejýz prýsudek opakuje podmet, a to buŘ v identicky ch
vy razech, nebo ne. Napr. Nebe je modrř, protoze ma modrou barvu.
Technokratismus
Soudobř sociologickř ucený. Vzniklo v USA na zaklade ucený ekonoma T.
Veblena. Vy znamne se rozs ýrilo ve 30. letech. Ekonomicko-technicka
efektivnost je chapana jako jedinř merýtko organizace spolec ensky ch vztahu.

Taoismus

Vedle konfucianismu nejvy znamnejsý proud cýnskř filozofie. Cloveka pojýma
jako bytost prýrodný. Jejým Čstredným pojmem je Tao (cesta), ktery vyjadruje
fakt, z e vs e ve svete existuje a deje se samo od sebe, z e to nema z adnou dalsý
prýcinu. Prvný ateisticky systřm v cýnsky ch dejinach.