S

Sadista - majitel sadu.
Sekunda - vteřina strávená sexem.
Sex v jahodových dnech - údobí pár dnů, v nichž muž miluje svoji ženu od pasu nahoru.
Sex po telefonu - telefoonanie za všechny prachy,
Sexuální maniak – děvkožrout, muž, který má mozek v poklopci.
Sexuální sebevražda - pověsit se muži na krk.
Sexuální turistika - snaha cestovních kanceláří se zákazníky pěkně vydrbat.
Spermoník - trpaslík erotoman.
Sex - neobyčejné věci, neobyčejně dobře, cizí slovo pro to, co je i u nás jako doma, nejsnadnější lidská čin¬nost (dá se zvládnout i se zavřenýma očima, dokon¬ce levou rukou), pádný důkaz toho, co všechno se dá udělat z lásky, jeden z mála požitků, ze kterých se dosud neplatí daně, neposlušný džin vypuštěný z džín, vedlejší produkt lásky, předmět masové pot¬řeby umění vyžadující deset procent talentu a deva¬desát dřiny, příjemné zpestření nudného života a nekonečných televizních seriálů, úkol pro celého chlapa, tvrdá droga (také se píchá), na ex vypitý střik, lidová tvořivost, bojiště dospělosti, jedna z možností jak plodně trávit volný čas, jedinečná příležitost, po niž můžeme vnímat krásy i potmě, činorodé hemžení,
když to sedne, tak dva leží jeden stojí a život ubíhá..., trvalka v šoubyznysu (za tisíce let se repertoár nemě¬ní), činnost, ve které se všechno dělá nadoraz, sysifovská práce (nikdy s ní není člověk hotov), základní instinkt, jediný obor lidské činnosti, v němž je kumšt dělat a neudělat, nejmasovější sport, Šlehačka na dortu lásky.
Sexuálně skromná žena - jednohupka.

Skola

Ve filozofii predstavuje skupinu filozofu, který pod vedeným mistra na urcitřm
mýste hlasajý spolecnou nauku. Tak se mluvilo o Platonove akademii, o
Aristotelove Lyceu ad. Zejmřna v soucasnosti znamena v sirsým smyslu
skupinu myslitelu, umelcu ci vedcu, který se hlasý k třmuz proudu. Tak jsou
znamř skoly: alexandrijska, analyticka, badenska, cambridz ska, dialekticka,
elidsko-eretrijska, hedonisticka, hegelova, imanentný, s kola jemn, kodan ska,
kynicka, kyrřnska, marburska, megarska, milřtska, peripateticka, presovska,
skotska aj.

Synkrisie

Termýn, ktery m J.A.Komensky oznacoval svoji srovnavacý metodu poznaný.
Navazovala na metodu analytickou a syntetickou a mela nejen pomahat pri
objevovaný, ale zaroven pri vytvarený jednotnřho a ucelenřho obrazu sveta.
System
Slozeny , usporadany celek. Strukturovana soustava prvku, kterř se navzajem
ovlivn ujý nebo rýdý stejny mi pravidly a tvorý z nejakřho hlediska uzavreny
celek.

Svšt

Pojem uplatneny na cloveku odkazuje k fenomřnum vedomý, naprýklad ve
vy razu vnitrný svet, povazovanřm za protiklad vnejsýho sveta smyslovy ch
predmetu. Pro fenomenologii vnejsý svet a svet lidsky ch vztahu majý svuj
existencialný vy znam, odlisny od objektivnýho a vedeckřho poznaný.
Symbol
V logice jým rozumýme vizualný objekt, ktery vedle tvarovř charakteristiky ma
vy znamovou charakteristiku, tj. neco oznacuje, neco znamena.

Sylogistika

Ucený o zvlas tným druhu Čsudku, o tzv. sylogismu. Historicky prvný logicka
teorie, zformulovana jiz Aristotelem. Jejým zakladným Čkolem je objasnit
obecnř podmýnky, kdy z vy roku obsahujýcých obecnř kladnř, obecnř zapornř
vyply va nutne urcity zaver a kdy nevyply va. Kazdy sylogismus se sklada ze trý
vy roku: ze dvou premis a ze zaveru. Vy roky, jez obsahujý termýn nevyskytujýcý
se v zaveru /tzv. stredný termýn), tvorý premisy sylogismu (ůkazdř A je B, ale
C je A, tudýz C je Bň , kde A je stredný clen , ktery zprostredkuje mezi B a C).

Strukturalismus

Predstavuje analytickou metodu vy zkumu, ktera dava prednost hledaný struktur
organizujýcých urcitou oblast.
Substance
Podstata, doslova to, co trva, ůstojýn jako jaky si zaklad ůpodň menýcými se
stavy a vlastnostmi, to, co se muz e rozmanite projevovat, avsak samo zustava
stalř a v sobe totoznř.
Svšdomý
Schopnost individualnýho vedomý posoudit se zretelem k pojmum dobra a zla
ruzna chovaný, aÚ uz jde o chovaný vlastný nebo chovaný druhy ch. Nený-li
takovř posouzený bezprostredne jasnř, mluvý se o otazce svedomý, kdy
soudnost vaha mezi hodnotami zdanlive stejne z adoucými, ackoli si navzajem
odporujý.

Struktura

Strukturu tvorý soubor prvku, pricemz kazdy prvek ma smysl pouze ve vztahu
k ostatným a modifikace byÚ jedinřho prvku vede k modifikaci celku.
S pojmem struktury se setkavame v matematice a v biologii, stejne jako ve
spolecensky ch vedach ž v nichz je obvykle prejýman z jazykovedy. Je vsak
moznř rýci, z e jejým predobrazem je vnitrný Čcelovost v kantovskřm smyslu.
Struktura nený ve zkoumanřm predmetu, spýs e je to abstraktný vysvetlujýcý
model, vypracovany na zaklade analy zy predmetu, pricemz prvky modelu
odpovýdajý prvkum vyply vajýcým z třto analy zy.

Stoicismus

Stoickř ucený, kterř z kynismu prejalo mys lenku, z e s testý spocýva
v nezavislosti na vnejsých okolnostech. Stoikovř rozvýjeli moudrost zalozenou
na Čsilý a na mravný hodnote Čmyslu. Stoicky ucenec, z ijýcý v souladu
s rozumem, tj. s prýrodou, nalezne klid dus e (ataraxii) tehdy, kdyz od sebe
odvrhne vs e, co by jej mohlo znepokojovat. Ctnost, ktera spocýva na absenci
vasne, vede k obecnřmu ovladaný vule a Čsudku.

Stat

Novovekř slovo, zavedenř Machiavellim na oznacený organizovanř
spolecnosti, ktera ma vladu, jýz je vyhrazen vy kon moci a prava, a chape se
jako pravný, mocensky , prýpadne moralný subjekt vuci jiny m podobne
organizovany m spolecnostem. Zahrnuje politickř, pravný a vojenskř instituce.
Statný zajem
Zasada, kterř se dovolava stat, aby se ospravedlnil, kdyz musý pro dosazený
svy ch cýlu nebo zajis tený vlastný nedotknutelnosti postupovat v rozporu
s mravnými principy.

Spolecnost

V s irokřm slova smyslu oznacuje kazdy soubor jedincu, v nemz existujý
stabilný vztahy a vzajemnř sluzby. V uzsým slova smyslu oznacuje soubor lidý,
jejichz vztahy jsou rýzeny institucemi, eventualne zajis teny sankcemi, kterř
davajý kazdřmu clenu spolecnosti pocýtit vahu kolektivnýho momentu. Tato
pravný organizace individuý tvorý obcanskou spolecnost.
Spravedlnost
Na jednř strane tento pojem zahrnuje moralný princip poz adujýcý respektovaný
pravný normy, na strane druhř ctnost spocývajýcý v respektovaný prav druhy ch.

Soud

Mys lenka, kterou lze vyjadrit oznamovacý vetou, vy rokem. Mezi soudy nepatrý
mys lenky, jez nemajý pravdivostný charakteristiku (otazky, prýkazy, prosby aj.)
Z logickřho hlediska soud spocýva ve vytcený vztahu mezi dvema nebo výce
termýny.
Spiritualismus
Ucený charakteristickř pro mnohř filozofickř smery. Spiritualismus se ty ka
povahy bytý a tvrdý, z e substancialný realita ducha ci dus e je autonomný vuci
hmote a telu.

Sofizma

Tvrzený zdanlive logickř, kterř vsak dospýva k neprijatelnřmu zaveru buŘ svou
absurditou, nebo zamerne nespravny m uz itým pravidel dedukce.
Solipsismus
Filozofickř ucený, podle nehoz jedinou realitou je individualný ůjaň a jeho
vedomý, ostatný svet existuje pouze v predstavach solipsisty.

Sociabilita

Charakterizuje toho, kdo rad z ije ve spolecnosti druhy ch, nebo oznacuje
zpusobilost zýt ve spolecnosti. Ve filozofii je to rys vlastný cloveku, to, co
zpusobuje, z e clovek z ije prirozene ve spolecnosti, jak tvrdý autori popýrajýcý
predevsým tezi o spolecenskř smlouve.
Socialismus
Politicka a ekonomicka koncepce vedena idealem spravedlnosti a bratrstvý.
Snahou socialismu je podrýzený individua spolecnosti, ktera ma funkcný
strukturu a stanový si za cýl výtezstvý obecnřho dobra nad individualným
zajmem.

Skutecnost a moznost

Filozofickř kategorie, kterř umoz n ujý zachytit pohyb, vy voj, zmenu i
determinovanost v objektivným svete.
Smysl a vy znam
Vy znamem jazykovřho vy razu rozumýme obvykle predmet, ktery je oznacen
dany m vy razem, smyslem vy razu rozumýme jeho mys lenkovy obsah, tj.
v danřm vy razu obsazenou informaci, na jejýmz zaklade vztahujeme vy raz
k tomu ci onomu predmetu.

Skepticismus

Filozoficky smer, ktery vychazý z gnozeologickř problematiky a vyzveda jeho
hlavný princip pochybnost. Popýra nebo omezuje lidskř poznaný cestou
pochybnosti o jeho jistote, hodnovernosti nebo obecnř platnosti.
Skupina spolecenska
Jedna ze zakladných sociologicky ch kategoriý k oznacený urcitřho mnoz stvý
lidý, který jsou spojeni systřmem vztahu institucionalne rýzeny ch, který uznavajý
urcitř hodnoty, lisý se nejaky mi znaky od jinř skupiny lidý a jsou si třto
odlis nosti vedomi. Spolecenskř skupiny se delý na formalný a neformalný.

Senzualismus

Gnozeologicky smer odvozujýcý ves kerř poznaný z nas ich pocitku, druh
empirismu, nazy vany proto i ůradikalný empirismusň , prýpadne ů
sanzacionalismusň .
Scholastika
Filozofie pestovana na stredoveky ch cýrkevných s kolach a od XII. stoletý i na
univerzitach. Usilovala o vylozený cýrkevný nauky filozoficky mi prostredky.
Predstavovala uceleny teologicko ž filozoficky systřm kresÚanskřho
naboz enstvý.

Semantika logicka

Soucast logiky zaby vajýcý se studiem vy znamu jazykovy ch vy razu, presneji
studiem interpretacý. logicky ch kalkulu.
Semiotika
Obor zaby vajýcý se srovnavacým studiem znakovy ch soustav ž od
nejjednodussých soustav signalizace az po prirozenř jazyky a formalizovanř
jazyky vedy.

Scientismus

Presvedcený o neomezenř a vy lucnř platnosti vedy, precenený funkce vedy
v systřmu kultury. Jen vedeckř poznaný je relevantným poznaným, lidř a
spolecnost se majý rýdit pouze jeho vy sledky.
Semantika
Cast jazykovedy zaby vajýcý se vy znamem slov, a to buŘ z historickřho nebo ze
synchronnýho hlediska. Adjektiva sřmanticky se pouzýva k vyjadrený vs eho, co
se ty ka vy znamu slov.