Rýse

Ve filozofie oznacuje rozdelený prýrody na ůtri rýs eň ž nerostnou, rostlinnou a
z ivocis nou. V protikladu k rýsi fyzicky ch urcený hovorýme o ůris i Čceluň ,
abychom oznacili svet mravnosti, svet praktickřho rozumu, spocývajýcý v
ůsoustavnřm spojenýn rozumny ch bytostý, kterř nesmejý nikdy zachazet se
sebou samy mi ani s druhy mi lidmi ůjako s prostredky, ny brz vzdycky zaroven
jakoz to s Čcely o sobeň . V rýs i Čcelu je kazda rozumna bytost osobou, tj. bytostý
majýcý neocenitelnou hodnotu.

Rozumšný

Ve filozofii z ivota pojem, ktery vychazý z predpokladu, z e vedle kauzalnýho
objasn ovaný, jehoz pouzývajý k poznaný prýrodný vedy, se jevý nezbytny m
zvlas tný zpusob zkoumaný cloveka, ktery je predstavovan ůspoluprozývanýmň
dusevných pochodu v jiny ch jedincých.
Rad
Jeden ze zakladných rozumovy ch pojmu, ktery je postaven na racionalným
uskupený prostoru, casu, cýsel, rad i spolecnosti samř. Rozlisujeme rad logicky ,
matematicky a spolec ensky .

Rozmysl a rozum

Ceskř vy razy pro pojmy, jimiz nekterý filozofovř chteli vyjadrit urcitou
hierarchicnost racionalnýho, rozumovřho stupne poznaný.
Rozsah a obsah pojmu
V tradicný logice kategorie oznacujýcý dve vzajemne spjatř stranky pojmu.
Rozsah je trýda predmetu zobecneny ch v pojmu, obsah je souhrn vlastnostý
(znaku), podle nichz bylo provedeno zobecnený a vyc lenený predmetu v danřm
pojmu. Mezi rozsahem a obsahem existuje souvislost, kterou ve formalný
logice vyjadruje zakon obracenřho vztahu.

Romantismus

Filozofickř ucený, kterř v reakci proti osvýcenskř filozofii znevaz uje racionalný
hodnoty a obhajuje obrazotvornost, intuici, spontannost a vasen . Filozoficky
romantismus, ktery doprava vy znamnř mýsto citu pro prýrodu a urcitř forme
zboznosti, se vyvýjý predevsým v Nemecku, zejmřna pusobeným Schlegelovy m,
Fichtovy m a Schellingovy m. K romantismu se vsak lidř utýkali i ve 20. stoletý,
zejmřna v obdobých krize racionalismu a zhroucený velky ch totalizujýcých
soustav.

Reverzibilita

Vratnost. Vlastnost toho, co lze obratit. Pouzýva se zejmřna pro urcitř logickř
operace nebo vztahy, kterř zustavajý platnř, i kdyz se prehodý jejich cleny.
Revoluce
V politickř sociologii nahla hluboka a c asto nasilna zmena rez imu, jez
nahrazuje starř zrýzený novy m poradkem.

Reflexe

Vedený, kterř ma rozum sam o sobe, mys lený se vracý k sobe samřmu zejmřna
proto, aby prohloubilo svř analy zy.
Reformace
Rozsahlř spolecenskř hnutý, kterř znamenalo rozchod s feudalismem, a
predevsým s katolickou cýrkvý, neboÚ probýhalo ve forme obrody kresÚanstvý.
Reformace vseobecne narus ila scholastickou filozofii a zrodila novy smer
kresÚanskřho naboz enstvý ž protestantismus a spolu s renesancý otevorala cestu
novovekř filozofii.

Realismus

Termýn, ktery m se oznacuje stanovisko predpokladajýcý, z e predmet poznaný
existuje realne, z e objektivný realita je vy chodiskem i cýlem procesu poznaný
Jsoucno existuje nezavisle na tom, zda jsme schopni dospet pomocý naseho
mys lený k jeho poznaný. Znamř jsou pojmy: ontologicky realismus, realismus
obecnin, kriticky realismus, realismus v umený a socialisticky realismus.

Rasismus

Spocýva v presvedcený o nerovnosti lidsky ch plemen, vzniklřm zamenou rasy
s narodným etnikem nebo kulturným spolecenstvým, a v domnence, z e
mřnecennř rasy hubý rasy vyssý svou mravný zkaz enostý. Rasismus ma daleko
k tomu, aby vyjadroval objektivný pravdu a zcela pochybne se dovolava
biologicky ch rozdýlu. Racionalizace rasistickřho postoje ve skutecnosti
zastýrajý tez ko priznatelnř duvody a jsou jen ospravedlneným nezkrotnř
agresivity, spojenř nejc asteji se strachem z druhy ch.

Racionalismus

Stanovisko, kterř hlasa suverenitu lidskřho rozumu, prohlas uje, z e nic
neexistuje bez duvodu a tudýz nic nený nepochopitelnř rozumem. Je rozlisovan
racionalismus absolutný (Platon, Descartes) a racionalismus kriticky (Kant).
Racionalismus se domnýva, z e racionalný mys lený muz e postihnout absolutný
pravdu, protoz e se rýdý ty miz zakonitostmi, jaky m podlřha prýroda. Soucasny
racionalismus opustil predstavu absolutna a podrz uje pro rozum moz nost
postihnout skutecnost, zejmřna vedecky zpracovany m poznaným.